Prvního dne jsme se skoro všichni z naší třídy sešli na nádraží Smíchov. Někteří z nás tu čekali i když vlak odjížděl až v 9:20. Vlak nás dovezl k prvnímu místu expedice, ke hradu
Křivoklátu. Po prohlídce jsme jeli do Rakovníka, kde jsme navštívili rakovnické muzeum. Pak nás autobus odvezl přímo na místo pobytu, k zotavovně Šlovice, ale museli jsme sejít k našim chatkám,
které byly dole pod kopcem, na louce u řeky Berounky. Po ubytování jsme se šli vykoupat do zdejšího bazénu. Večer byla noční hra, která spočívala v tom, že jsme hledali 10 různých čísel a museli jsme je všechny zapsat na kus papíru. Ale pak už jsme šli všichni spát.
Jitka Oliberiusová
| Počet obyvatel | 17.194, z toho 8330 mužů, 8864 žen |
| Minimální nadmořská výška | 315m.n.m. |
| Maximální nadmořská výška | 387m.n.m. |
| Katastrální výměra | 1850 ha |
| Hustota obyvatel na km2 | 942 |
Okresní město Rakovník leží 56 km západně od Prahy.Původně trhová osada, připomínaná již r.1257, náleželak panství křivoklátskému. Král Václav II. ji v roce 1286 povýšil na město. Královským městem je učinil císař Rudolf II. listinou ze dne 27.7.1588.
Město se proslavilo výrobou piva (městský pivovar byl založen již v roce 1454),i staletou tradicí keramické výroby.Rozvoj průmyslové výroby významně podpořila výstavba a připojení Buštěhradské železniční trati v roce 1871.Viděli jsme Pražskou bránu, kostel sv. Bartoloměje, Husovo náměstí. Navštívili jsme zde okresní muzeum.
Adam Němeček
Rakovnické muzeum se nachází u Pražské brány a není příliš velké. Prohlédli jsme si zde výstavu nádherných obrazů- ilustrací Tolkienových knih, které namaloval 16-ti letý chlapec z Rakovníku. V 1. patře jsme navštívili expozici historie Rakovnicka, kde nás nejvíce zaujal železný meč, nalezený pod hradem Týřovem v řece Berounce, a model Týřova z dob jeho největší slávy. Přírodovědným oddělením nás provázel bývalý učitel se stálým úsměvem na tváři. Předvedl nám i spoustu hadů a mezi nimi i jednoho čtyřmetrového, kterého jsme si mohli pohladit. Povolil nám prolézat umělou liščí norou, i když byla jen pro děti do 6-ti let. Nerozzlobil se ani, když zjistil ‚ že holky z naší třídy kreslily do knihy návštěvníků kytičky. dokonce nám věnoval svlečenou hadí kůži. Třetí část expozice, výstavu o spisovateli Zikmundu Winterovi, jsme už nestačili, protože jsme přes celý Rakovník museli utíkat k autobusu, který byl již přistaven u nádraží.
Adam Němeček
Nejprve jsme si nechali věci na nádraží a pak jsme se vydali vyškrábat na Křivoklát. Cesta byla strmá, ale docela krátká. Celí udýchaní jsme si zakoupili vstupenky a čekali na průvodce. Průvodce se některým z nás velmi zalíbil, protože byl mladý a pohledný, proto si některé z nás nepamatují o Křivoklátě ani slovo. Jiní se ale od něho dozvěděli různé zajímavé Věci (například: kolik průvodce dostává peněz nebo jak dlouho na Křivoklátě provádí). Po celé prohlídce jsme ještě zhlédli na nádvoří Křivoklátu jednu hranou pohádku a pak jsme se vydali vlakem dále.
Veronika Vohnická
Původně dřevěný lovecký hrad českých knížat zmiňovaný již v roce 1109 na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem. Ve 13. století zde často pobývali Václav I. a Přemysl Otakar II. Po polovině 13. století byl přestavěný na kamenný gotický hrad. Na počátku 14. století hrad zničil archeologicky doložený požár. Nejspíše vyhořel v roce 1307 při dobytí hradu Vilémem Zajícem z Valdeka. Po návratu z Francie (r. 1333) zde žil kralevic Karel I., (pozdější císař Karel IV.) a jako lovecký hrad byl s oblibou využíván také Václavem IV.
Hrad byl značně přestavěn na konci 15. století pro Vladislava Jagellonského (reprezentativní velký sál a kaple). Za Habsburků od 16. století až do 30-leté války sloužil jako vězení. Byl zde vězněn např. 1. biskup Jednoty bratrské Jan Augusta a jeho pomocník Jan Bílek. Roku 1643 hrad kvůli velkému požáru vyhořel a po opravě ztratil svou někdejší výstavnost. Stalo se z něj pouze správní centrum panství. V roce 1658 byl zastaven Schwarzenberkům, pak prodán Valdštejnům a sňatkem přešel do držení Fürstenberků (pro ně rekonstruován na přelomu 19. a 20. století). Byl vyhledávaným cílem romantických spisovatelů a malířů. V roce 1897 bylo v hradní věži zřízeno muzeum.
Štěpán Dedek
Jednou v červnu, po devíti měsících úmorného učení, jsme podnikli s naší třídou čtyřdenní výlet, který jsme už dlouho plánovali a všichni se na něj těšili. Mířili jsme na křivoklátsko a výlet byl nazván Expedice Týřov. Věděli jsme, že budeme ubytováni v chatičkách.
Po náročném dnu, který jsme si všichni výborně užili, jsme k večeru dorazili na místo ubytování. Já a moje kamarádky (Lucka a Petra) jsme rychle spěchaly k nejbližší chatičce, která nám zrovna padla do oka. Jakmile jsme ale vkročily do chatky, zjistily jsme, že už je obsazená, ne sice spolužáky, ale spoustou křídlatého i bezkřídlatého hmyzu, kterému se zřejmě nechtělo chodit dál než do první chatičky od kraje. Všechny poličky a přihrádky byly obsazené škvory, mravenčí cestičky hustě křižovaly podlahu a drobnější větší pavouci se spouštěli od stropu na svých tenoučkých lanech a chystali se nám skočit na hlavu.
Protože jsme byly důkladně poučeny z biologie o všech možných švábech, škvorech a broucích, strávily jsme celý pozdní večer ve strachu před sebemenším pohybem, aby na nás nepřiletěl nějaký bezobratlý živočich. Ještě pozdě v noci jsem se občas vzbudila, protože jsem měla pocit, že po mně něco leze. Druhý den jsme ale pochopily, že tímto postojem k hmyzu bychom si zkazily celý výlet. Další večer se nám podařilo strach překonat a celý zbytek pobytu jsme s naším domácím hmyzem docela dobře přežily.
Hana Nekolná
Jihozápadně od Křivok1átu; 278 m n. m., 20 obyvatel, 7 domů; část obce Hřebečník; okres Rakovník, první písemná zmínka ve 12. století. Byla tu manská tvrz se službou k hradu Křivoklátu. Zachovalé zbytky srubu.
Jitka Oliberiusová a Iva Harapesová