První den expedice


Prvního dne jsme se skoro všichni z naší třídy sešli na nádraží Smíchov. Někteří z nás tu čekali i když vlak odjížděl až v 9:20. Vlak nás dovezl k prvnímu místu expedice, ke hradu Křivoklátu. Po prohlídce jsme jeli do Rakovníka, kde jsme navštívili rakovnické muzeum. Pak nás autobus odvezl přímo na místo pobytu, k zotavovně Šlovice, ale museli jsme sejít k našim chatkám, které byly dole pod kopcem, na louce u řeky Berounky. Po ubytování jsme se šli vykoupat do zdejšího bazénu. Večer byla noční hra, která spočívala v tom, že jsme hledali 10 různých čísel a museli jsme je všechny zapsat na kus papíru. Ale pak už jsme šli všichni spát.

Jitka Oliberiusová


Rakovník

Počet obyvatel 17.194, z toho 8330 mužů, 8864 žen
Minimální nadmořská výška 315m.n.m.
Maximální nadmořská výška 387m.n.m.
Katastrální výměra 1850 ha
Hustota obyvatel na km2 942

Okresní město Rakovník leží 56 km západně od Prahy.Původně trhová osada, připomínaná již r.1257, náleželak panství křivoklátskému. Král Václav II. ji v roce 1286 povýšil na město. Královským městem je učinil císař Rudolf II. listinou ze dne 27.7.1588.

Město se proslavilo výrobou piva (městský pivovar byl založen již v roce 1454),i staletou tradicí keramické výroby.Rozvoj průmyslové výroby významně podpořila výstavba a připojení Buštěhradské železniční trati v roce 1871.Viděli jsme Pražskou bránu, kostel sv. Bartoloměje, Husovo náměstí. Navštívili jsme zde okresní muzeum.


Adam Němeček


Okresní muzeum Rakovnicka

Rakovnické muzeum se nachází u Pražské brány a není příliš velké. Prohlédli jsme si zde výstavu nádherných obrazů- ilustrací Tolkienových knih, které namaloval 16-ti letý chlapec z Rakovníku. V 1. patře jsme navštívili expozici historie Rakovnicka, kde nás nejvíce zaujal železný meč, nalezený pod hradem Týřovem v řece Berounce, a model Týřova z dob jeho největší slávy. Přírodovědným oddělením nás provázel bývalý učitel se stálým úsměvem na tváři. Předvedl nám i spoustu hadů a mezi nimi i jednoho čtyřmetrového, kterého jsme si mohli pohladit. Povolil nám prolézat umělou liščí norou, i když byla jen pro děti do 6-ti let. Nerozzlobil se ani, když zjistil ‚ že holky z naší třídy kreslily do knihy návštěvníků kytičky. dokonce nám věnoval svlečenou hadí kůži. Třetí část expozice, výstavu o spisovateli Zikmundu Winterovi, jsme už nestačili, protože jsme přes celý Rakovník museli utíkat k autobusu, který byl již přistaven u nádraží.


Adam Němeček


Prima na Křivoklátě

Nejprve jsme si nechali věci na nádraží a pak jsme se vydali vyškrábat na Křivoklát. Cesta byla strmá, ale docela krátká. Celí udýchaní jsme si zakoupili vstupenky a čekali na průvodce. Průvodce se některým z nás velmi zalíbil, protože byl mladý a pohledný, proto si některé z nás nepamatují o Křivoklátě ani slovo. Jiní se ale od něho dozvěděli různé zajímavé Věci (například: kolik průvodce dostává peněz nebo jak dlouho na Křivoklátě provádí). Po celé prohlídce jsme ještě zhlédli na nádvoří Křivoklátu jednu hranou pohádku a pak jsme se vydali vlakem dále.


Veronika Vohnická


Hrad Křivoklát

Původně dřevěný lovecký hrad českých knížat zmiňovaný již v roce 1109 na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem. Ve 13. století zde často pobývali Václav I. a Přemysl Otakar II. Po polovině 13. století byl přestavěný na kamenný gotický hrad. Na počátku 14. století hrad zničil archeologicky doložený požár. Nejspíše vyhořel v roce 1307 při dobytí hradu Vilémem Zajícem z Valdeka. Po návratu z Francie (r. 1333) zde žil kralevic Karel I., (pozdější císař Karel IV.) a jako lovecký hrad byl s oblibou využíván také Václavem IV.

Hrad byl značně přestavěn na konci 15. století pro Vladislava Jagellonského (reprezentativní velký sál a kaple). Za Habsburků od 16. století až do 30-leté války sloužil jako vězení. Byl zde vězněn např. 1. biskup Jednoty bratrské Jan Augusta a jeho pomocník Jan Bílek. Roku 1643 hrad kvůli velkému požáru vyhořel a po opravě ztratil svou někdejší výstavnost. Stalo se z něj pouze správní centrum panství. V roce 1658 byl zastaven Schwarzenberkům, pak prodán Valdštejnům a sňatkem přešel do držení Fürstenberků (pro ně rekonstruován na přelomu 19. a 20. století). Byl vyhledávaným cílem romantických spisovatelů a malířů. V roce 1897 bylo v hradní věži zřízeno muzeum.


Štěpán Dedek


Jak jsme se ubytovali

Jednou v červnu, po devíti měsících úmorného učení, jsme podnikli s naší třídou čtyřdenní výlet, který jsme už dlouho plánovali a všichni se na něj těšili. Mířili jsme na křivoklátsko a výlet byl nazván Expedice Týřov. Věděli jsme, že budeme ubytováni v chatičkách.

Po náročném dnu, který jsme si všichni výborně užili, jsme k večeru dorazili na místo ubytování. Já a moje kamarádky (Lucka a Petra) jsme rychle spěchaly k nejbližší chatičce, která nám zrovna padla do oka. Jakmile jsme ale vkročily do chatky, zjistily jsme, že už je obsazená, ne sice spolužáky, ale spoustou křídlatého i bezkřídlatého hmyzu, kterému se zřejmě nechtělo chodit dál než do první chatičky od kraje. Všechny poličky a přihrádky byly obsazené škvory, mravenčí cestičky hustě křižovaly podlahu a drobnější větší pavouci se spouštěli od stropu na svých tenoučkých lanech a chystali se nám skočit na hlavu.

Protože jsme byly důkladně poučeny z biologie o všech možných švábech, škvorech a broucích, strávily jsme celý pozdní večer ve strachu před sebemenším pohybem, aby na nás nepřiletěl nějaký bezobratlý živočich. Ještě pozdě v noci jsem se občas vzbudila, protože jsem měla pocit, že po mně něco leze. Druhý den jsme ale pochopily, že tímto postojem k hmyzu bychom si zkazily celý výlet. Další večer se nám podařilo strach překonat a celý zbytek pobytu jsme s naším domácím hmyzem docela dobře přežily.



Hana Nekolná


Šlovice (dříve též Žlovice)

Jihozápadně od Křivok1átu; 278 m n. m., 20 obyvatel, 7 domů; část obce Hřebečník; okres Rakovník, první písemná zmínka ve 12. století. Byla tu manská tvrz se službou k hradu Křivoklátu. Zachovalé zbytky srubu.

Jitka Oliberiusová a Iva Harapesová