Týřov, český hrad,
jak musel být mocný,
když byl mlád.
Dnes zde není nic jiného,
než hradby hradu zchátralého.
Lidé již skoro zapomněli,
jaký hrad tu kdysi měli.
Hostil panovníky v době slávy,
muziky tu o hostinách hrály.
Nechali zde i hladomornu vystavět,
Jindřich z Lipé by vám mohl vyprávět.
Zhlédneme tu možná i panny zakleté,
které jsou dnes alespoň stoleté.
Další pověst vypráví o rytíři Paškovi,
kterého jsme včera večer při bojovce hledali.
Byl používán jako podklad pro mnoho děl,
i Karel Hynek Mácha ho ve své básni měl.
Tímto moje báseň končí,
hrad Týřov se s vámi loučí.
Týřov
Kristýna Urbanová
Hrad Týřov nad Berounkou čněl,
každý ho hned z dálky zřel.
A kdo ho viděl, říkal jéje,
kdo tam sídlí, ten si žije.
Berounka krajem se vlnila,
Týřovu jen krásu přidala.
Týřovské lesy zvěří se hemžily
a pánům lovem život zpestřily.
Týřov, to je majestát,
místem prostě krásný hrad.
Potom se páni zajímat o Týřov přestali
a někam jinam šachy hrát odjeli.
A tak Týřov jenom chátral,
slunce pražilo a čas chvátal.
Kameny se valily dolů ze svahu,
nikdo nezavítal na týřovském prahu.
Však Týřov svůj majestát neztratil,
jeho věk mu ho jen ustálil.
Týřov
Štěpán Dedek
Nedá se sem dostat lehce,
ba jde to dokonce těžce.
Než se vyškrábete na hrad,
kopec vám dá pěkně zabrat.
Cesta je tam divoká,
mouchy padaj do oka.
Z hradu zbyly jenom trosky,
kameny vypadají jako kostky.
Kreslit zde můžete bujaře
a to i v létě a na jaře.
Když nohy vás začnou boleti,
podívejte se na děti.
Nohy bolí ještě víc,
když se koukneš na Měsíc.
Týřov
Lidová poezie
Travička je zelená,
Vacky se nám červená.
V Berounce plavou rybičky,
vystrkujou ploutvičky.
Je tam hodně stromů,
zejtra jedem domů.
Básnička tu konči,
tím se Týřov loučí.
Pověst o rytíři Paškovi
Za dávných časů byl na hradě Týřov vězněn rytíř Pašek. Léta byl vězněn, dlouho se snažil utéci. Však marně. Po dlouhé, dlouhatánské době se mu podařilo za pomoci primitivních kamenných nástrojů osvobodit. Uvolnil kámen ze strany věže, avšak kámen byl příliž těžký. Po měsíci úsilí mu kámen konečně ležel u nohou, první paprsky slunce prosvitly otvorem ve zdi. Vyčerpán, ale pln víry, že se mu podaří utéci, se protáhl otvorem a ocitl se na svobodě. Byla tu ale jestě jedna prekážka - hrad byl vysoko nad Berounkou, čněl do výše nad lesy. To však Paška neodradilo, skočil do vody z obrovské výšky, přežil pád do řeky a šťastně se dostal zpět ke své rodině. A jestli nezemřel, žije tam spokojeně dodnes.
Michaela Zemánková a Michaela Povolná
Spisovatel od břehů řeky Berounky
Ota Pavel (vl. jménem Ota Popper, *2.7. 1930 †31.3. 1973)
Český prozaik, novinář a sportovní reportér; redaktor časopisů Stadion a Československý voják. Psal reportáže a povídky ze sportovního prostředí i o sportovcích (Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, Syn celerového krále, Pohádka o Raškovi). Autor vzpomínkových próz, v nichž čerpal tématicky z vlastního života a zejména z životních osudů svého otce (Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby - společně pod názvem Fialový poustevník). Ve zdánlivě prostých příbězích plných nostalgického humoru a poezie, vypověděl o smyslu a krásách života a vytvořil obraz prostředí i doby. Na motivy jeho próz natočeny filmy Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři a televizní inscenace Pohár za první poločas.
První historický kvíz - Co jsme se dozvěděli o Rakovníku a o Zikmundu Wintrovi
Kdy byl Rakovník založen a kdy povýšen na královské město?
Jaké postavení mezi českými městy má dnes?
Kdo byl Zikmund Winter a jak je jeho život spjat s Rakovníkem?
V povídce Kdo s koho ‚ kterou Z. Winter zařadil do souboru Rakovnické obrázky, nás zavádí na trh, jenž se v Rakovníku odehrál na jaře roku 1563. Poznáte, kteří řemeslníci přijíždějí na trh a co budou prodávat?
Můžeme popisované místo dnes lokalizovat ?
Odkud obchodníci a řemeslníci přijíždejí?
Kdo zajišťoval ve městě pořádek?
Co jsou to fedrovní listy?
Co to chystala šenkéřka pro své hosty?
"Zatím co se to všecko dělo, v bránu Pražskou vjížděly pražské šmukýřky, mající v bednách a v sudech klobouky, a čepčářky, jichž nemalý hlahol rozhlašoval se už na předměstí.... V malé chvíli nový hřmot. Vjížděl po zdvihnutém mostě do brány vůz hromotluk velikánský, jemuž po obou bocích visely soudky řetězy spjaté, a v těch bylo zboží. Na voze vydávaly od sebe rozmanité zvuky svícnice, špendlíkářky a obchodnice s věcmi tkanými. Vůz jich byl pln. A za nimi zase nový vůz přišramotil se branou Pražskou, plný lidmi obojího pohlaví, obtěžkaný tůnami čili soudky velikosti všelijaké. Muži na tůnách sedící aneb podle vozu kráčející byli vážní měšťané pražští: obchodníci "věcí chlupatých" čili kožišníci, mající v sudech lišky, spratky, kuny, soboly a lasičky; s nimi byli tu suken kraječi. Skromně mezi zámožnými lidmi těmi posedal některý flašnýř nebo plechař pražský, jemuž dopřáli kousku místa na voze. ...Také jinými branami již vjížděli hosté. Vysokou branou severní brali se soukenníci žatečtí, Karlovarskou cínaři ze Slavkova a jiní všelikterací lidé....Na Zákostelí, kdež byl trh dobytčí, vedli mnozí vesničané dobytčata panská i svá.…Rychtář se sluhami svými obešel město podle parkánů a odháněl žebráky a pobudy, kteří se byli k městu přibrali a tiskli se u brány marně. Byli to žebráci se zvonečky i beze zvonečků, o berlích i bez nich‚ zdraví i vředy osutí. Někteří ukazovali rychtáři fedrovní na žebrotu listy, ale dnes nepopřál rychtář nikomu vstoupiti do města....Popadl-li rychtář přece u některé brány některého chodce žebrového, an neměl "cejchu" ze svého města anebo listu fedrovního, svedl ho do šatlavy, odkudž pak vypustili ho, nebyli-li jinačích "potahů", po jarmarce zase... šenkéřka pilně umývá prožluklé staré herynky; dnes jich ještě nevydá, poněvadž by jejich snědení mohlo mít hřmotné a nepříjemné následky. Prodá je, až uvidí svůj čas. Jarmarečníci snědí všecko…."
A naše řešení? Otázka: Co jsou to fedrovní listy? Správná odpověď: Listy, které dovolují žebrákům žebrat. Některé naše odpovědi:
něco jako občanský průkaz
list s Údaji o totožnosti
něco Jako rodný listopad
Otázka: Co chystala šenkéřka pro své hosty? Správná odpověď: Chystala herynky: naložené ryby Některé naše odpovědi: prodává pivo a medovinu
sladkosti
chystala hostinu
herynky - známá rakovnická pochoutka - musí se nechat uležet, aby byla dobré chutí - je levná - velmi oblíbená mezi chudými lidmi; pravděpodobně sýr
Otázka: Kdo byl Zikmund Winter? Správná odpověď: Spisovatel Některé naše odpovědi: Poslední královský hajný Otázka: Odkud přijíždějí obchodníci a řemeslníci? Správná odpověď: Z Prahy, ze Žatce, ze Slavkova Některé naše odpovědí:
z panství
z trhu
přijíždějí na dnešní náměstí
Jitka Oliberiusová
Druhý historický kvíz - Z historie hradu Týřov
25.6. 2000
Hrad založil český král ______ na počátku své vlády v I. pol. ______.
Byl vystavěn v architektonické podobě francouzského_________.
V historických pramenech je ale tehdy nazýván _______ a jeho shoda s Týřovem není zcela jasná. První historickou událostí, kterou je doložen, je zajetí kralevice_____‚ pozdějšího krále přezdívaného král ______. Zajat a uvězněn byl svým otcem pro_______________.
Král Václav zde později často pobýval, neboť rád ve zdejších lesích____. Na jednom z ___ si přivodil vážné zranění ‚ v jehož důsledku přišel o ____.
V té době byl Týřov hradem ______. Vyznačoval se mimořádnými vojenskými kvalitami, proto zde v letech 1315 -16 král _________ věznil tehdejšího prvního muže království, ____________.
V další historii byl hrad několikrát zastaven českým pánům. Za husitských válek ho držel Aleš Holický ze Šternberka, přední přívrženec císaře ______. Vzhledem k účinnému obrannému systému se ho však bouřlivé události této doby nedotkly.
Za Jiřího z Poděbrad byl hrad zastaven jeho sekretáři Joštovi z Ensidle. Tito páni vlastnili i obec ____.
V období renesance v důsledku změny životního stylu (šlechta se stěhovala na nově vybudované ____) postupně chátral, a tak se roku 1575, tedy v __. století ‚uvádí jako pustý. Jiný osud potkal Křivoklát, který prodělal několik přestaveb a nakonec byl nákladně rekonstruován do dnešní podoby v ___ století architekty _____ a _____.
V 70. letech tohoto století byl hrad archeologicky zkoumán. Jeho trosky se staly oblíbeným námětem děl romantiků, navštívil ho a namaloval i nejvýznamnější český básník 19. století __________.
Na počátku naší expedice byla pověst, kterou literárně zpracovala spisovatelka ____________. Pověst vypráví o___________‚ které na Týřově hlídají _______.Ten se nalézá ve __________.
